Okolnosti vzniku zámku se dle dostupné historické literatury datují už v době renesance, nejspíše v polovině 16. století. Do této doby spadá historie převážné části zámku a jeho vnější vzhled se považuje za raně barokní stavbu. Všechny spekulace o jejím vzniku tedy můžeme vyloučit. Autory k brzkému datování vzniku architektury vedly patrně střílny, které zdobí věže, bašty a ohradní zeď.
V následujícíh odstavcích se stručně zmíníme o tehdejších majitelích zámku v daných stoletích:
17. století
1629 (1636) - 1638 - Jan Arnošt Platejs z Platenštejna
1638 - 1639 - Anna z Jizbic
1639 - 1649 - Velehradský klášter
1649 - 1676 - Marek Lubedich Cappellet
1676 - 1682 - Matyáš František Lubedich z Cappelletu
1682 - 1711 - Rudolf a Karel Maxmiliánovi - bratři a hrabata z Magni
18. století
1711 - 1712 - Marie Alžběta hraběnka z Magni, rozená baronka z Peverelli
1712 - 1717 - Maxmilián Filip z Magni
1717 - 1784 - Velehradský kláštěr
1784 - Zkonfiskováno - postátněné panství - Jan Kaschnitz z Veinbergu - pronajímáno tzv. "Junkerům" - nájemcům, kteří zde hospodařili
1792 - Budova začala chátrat, byla poničena kaple, postupně se objekt proměnil na sýpku pro uskladnění obilí
1797 - 1818 - Pronajato jako dědičný pacht Antonínu Jakubovi Rigerovi
19. století
1818 - 1837 - Hospodařil zde František a Terezie Reindlovi
1837 - 1883 - Dražba objektu, majitel Jiří Šimon I., svobodný pán Sina - řecký původ, následným majitelem byl syn Jiří Šimon II., který měl čtři dcery, kdy zámek zdědila dcera Ifigenie de Castris, podruhé provdaná d´Harcourt. Ořechov v té době měnil své nájemce, kteří se střídali stejně jako v následujícím období i v užívání zámku. Jeho funkce byla rize praktický, sloužil jako hospodářský dvůr.
1883 - 1927 - Katolický podporovací spolek diecéze olomoucké na Velehradě, koupeno za 1 400 000 zl. na splátky, což je finančně vyčerpalo, splaceno až v roce 1927, zámek sloužil hlavně jako sýpka. Další místnosti měly hospodářský charakter, případě byly upraveny pro obytné účely místních nájemců a úředníků velkostatku. Roku 1890 zasáhlo Ořechov velké krupobití, byl silně poničen i zámek, nutnost opravy střechy.
20. století
1927 - Spolek Jednota svatého Václava + Görig.
Začátek 2. světové války - nástup a nastěhování do Ořechova řádu Salesiánů, snaha mít v obci vlastního duchovního a místo pro bohoslužby, snaha mít k dispozici kostel. Původní jižní hospodářské křídlo zámku bylo přestavěno z divadelního sílu na svatostánek. 8. prosinec 1940 - pvní mše.
20. listopad 1940- Snaha o prodej zámku - nerealizováno vzhledem k nepříznivému výměru okresního úřadu.
Leden 1941 - Jednota svatého Václava pronajala budovu na 99 let kongregaci svatého Františka Saleského, která se rozhodla zřídit zde vychovatelnu.
Srpen 1941 - Zahájení rekonstrukce zámku. Řád spravoval celou budou kromě levého hosp. křídla soukromého vlastníka Jana Göriga. Budova z části využívána pro salesiánský provoz (kuchyně, ložnice), ale zůstávala ve velmi špatném stavu a do slamníků položených na zemi při nejpříznivém počasí pršelo.
Během druhé světové války protektorátní úředníci nechali několik desítek salesiánských mnichů a noviců pracovat na opravě zámku jen proto, aby mohli obnovenou stavbu posléze zabavit.
Jaro 1944 - Dostali obyvatelé salesiánského ústavu od protektorátních úředníků příkaz k vystěhování. Bylo dokonce určeno datum, kdy se měli zde objevit nově příchozí německé děti z Luhačovic.
Část noviců musela během druhé sv. války odejít na nucené práce.
Poválečné události přinesly zvrat i v majetkových poměrem v rámci zámeckého areálu. Vzhledem k tomu, že vlastník severního křídla Jan Görig byl německé národnosti, jeho část zámku byla po roce 1945 zabavena a zahradu s domem se pokoušeli získat příslušníci řádu - neúspěšně. Zabavená polovina objektu byla spravována místním JZD.
1950 - Salesiánský klášter tlakem komunistické moci zcela zanikl, budouva byla předána zástupcům státních orgánů. Zámek tak připadl prostřednictvím Náboženské matice československému státu a jeho novým správcem se stal krajský výbor SNB (knihovna kláštera obsahovala 1200 knih).
Do roku 1955 zůstala na půdě spousta vzácných předmětů.
Držitelé po roce 1950
Okresní národní výbor
Zdravotnické zásobování
V převzatém objektu byla zřízena škola SNB a později sklad civilní obrany. Několik let po roce 1951 zde bylo školící středisko traktoristů, zámek spravoval Okresní národní výbor v Uherském Hradišti.
1.8.1983 - Budova bezúplatně převedena na Městský ústav národního zdraví v Brně
31.10.1988 - Převod zámku do majetku Zdravotnického zásobování Brno
Od roku 1988 na zámku neprobíhaly žádné stavební úpravy.
Polovina 90. let 20. století - Převod majetku na zdravotnické zásobování Praha. Zdravotnické zásobování chtělo zámek vrátit Okresnímu úřadu v Uherském Hradišti. Ten však "danajský dar" v podobě poničeného objektu odmítl s tím, že jej nepotřebuje a na opravy nemá dostatek financí.
19.6.2002 - Zdravotnické zásobování bylo zrušeno usnesením vlády ČR. Tímto datem začala likvidace bývalého státního majetku a rozprodej majetku včetně nemovitostí.
